zimní zamyšlení
+ ! Milí přátelé. Obraz naší milé výtvarnice a malířky paní Máši plně vystihuje dnešní počasí. Dny se nám krátí, stíny se prodlužují a teplo se nám line jen, když zatopíme ve svých kamnech, nebo otočíme kohoutkem dálkového topení. Napadl první sníh, teplota nám klesla hodně pod bod mrazu a silnice se nám někde proměnila i v ledovku. V tomto čase je vhodné se zamyslet nad duchovními věcmi.
Na obrázku kostel v pozadí pěkně vyjadřuje i náš život. Ať se soustředíme na potřeby lidí (živnostník, prodavač nebo řemeslník v obchůdku nad schody), ať se soustředíme na radosti po dobře vykonané práci (hostinec, zábavné středisko pod podloubím), ať se soustředíme na obyčejný běžný život (jídlo doma, práce v kuchyni, obsluha nemocného, nebo klid po práci - to ukazuje první patro) stále nás burcuje Kristus, abychom nezapomínali na svou duši. Vždyť celý svět pomine. Radosti, bolesti, práce i starosti, ale my budeme žít. Bude žít naše duše. Jak bude naše duše žít, to si připravíme zde na zemi. Staré přísloví říká: „Jak si kdo ustele, tak si i lehne.“ Pán Ježíš nám nabízí život s ním – život tam, kde Pán Bůh připravil člověku místo – v ráji. To vše nám připomíná kostel v pozadí. Někdy je potemnělý, ale přesto tam hoří věčné světlo, přesto nám Pán Ježíš osvětluje naši cestu k cíli – k našemu Bohu Otci. Abychom nezabloudili, Pán Ježíš nám ukazuje cestu, když říká (Jan 14/6): „Já jsem cesta, pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ On nejen ukazuje cestu, ale pomáhá nám projít naším životem (Jan 14/13-18): „13. A za cokoli budete prosit ve jménu mém, to všechno udělám, aby Otec byl oslaven v Synovi. 14. Budete-li mě o něco prosit ve jménu mém, já to udělám. 15. Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. 16. A já budu prosit Otce a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy: 17. Ducha pravdy. Svět ho nemůže přijmout, protože ho nevidí a nezná. Vy ho znáte, neboť přebývá u vás a bude ve vás. 18. Nenechám vás sirotky. (Zase) k vám přijdu.“
A Pán Ježíš se také za nás modlil k našemu milujícímu Pánu Bohu – Bohu Otci (Jan 17/14): „Otče,14. Dal jsem jim tvé slovo. Svět k nim pojal nenávist, protože nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. 15. Neprosím, abys je ze světa vzal, ale abys je zachránil od Zlého. 16. Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa. 17. Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda.18. Jako jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. 19. A pro ně se zasvěcuji, aby i oni byli posvěceni v pravdě. 20. Prosím nejen za ně, ale také za ty, kdo pro jejich slovo uvěří ve mne: 21. ať všichni jsou jedno. Jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal.“
Pán Ježíš prosil i za ty, kteří Boží slovo hlásali, tj. kteří přinesli Boží slovo naším předkům, za naše věrozvěsty za sv. Cyrila a Metoděje i za naše předchůdce, i za nás, kteří Boží slovo přijmou a uvěří v Pána Boha.
Není to nádherná budoucnost, která nás čeká? Jen je třeba, abychom si uvědomili zásadní rozhodnutí: „15. Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání.“
I tuto zvěst nám přinesli svatí věrozvěsti sv. Cyril a Metoděj. Buďme jim za to vděčni, že nelitovali se pustit na tak dalekou cestu až do našich krajin. Do krajin našich předchůdců. A to proto, aby nám hlásali tu velkou radostnou zvěst o velice milujícím Pánu Bohu, který nám nabízí po naši lidské smrti nebeskou blaženost. Žijme, jednejme a milujme Pána Boha a zachovávejme jeho přikázání tak, jak nám, našim praotcům zvěstovali naši milí věrozvěsti – sv. Cyril a Metoděj.
A hlavně poděkujme Pánu Ježíši, jehož narození budeme vbrzku oslavovat.
Ať Vás jeho narození posílí v dobrém, ať Vám dá útěchu ve Vašem životě, ať Vás ochraňuje a přivede Vás do věčného života.
Toto vše, i zdraví, sílu a Boží požehnání vám o vánočních svátcích bude vyprošovat od nově narozeného našeho Pána Ježíše Krista
o. Antonín Sokol
Pardubice
