Kdo miluje Boha, je svobodný

Jedině Duch svatý působí, že se srdce poddává Bohu a svobodě – konstatoval papež František v homilii při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. „Životní utrpení – řekl - mohou člověka uzavřít, ale láska osvobozuje.“

Jóga neumožní srdci „cítit“ otcovství Boha, ani kurz zenové spirituality mu nedá větší svobodu milovat. Tuto moc má pouze Duch svatý. Papež komentoval dnešní evangelium (Mk6,45-52), které podává, co následovalo po rozmnožení chlebů. Učedníci plující po jezeře se zděsili, když spatřili Ježíše kráčejícího po vodě, a epizoda končí vysvětlením důvodu tohoto jejich ohromení. Apoštolové totiž »nepochopili, jak to bylo s těmi chleby, protože jejich srdce bylo nechápavé«.

Srdce může být z kamene z mnoha důvodů, podotkl papež František. Například v důsledku „bolestných zkušeností“. To se stalo emauzským učedníkům, kteří se báli, že se „znovu“ zklamou. Stalo se tak Tomášovi, který odmítnul uvěřit v Ježíšovo Zmrtvýchvstání. Dalším důvodem zatvrzelosti srdce – pokračoval papež – je uzavření se do sebe.“

„Vytvořit si v sobě uzavřený svět. Uzavřít se v sobě samém, ve svojí komunitě nebo ve svojí farnosti. Tato uzavřenost může kroužit kolem spousty věcí, ale zmiňme domýšlivost, soběstačnost, mínění, že jsem lepší než ostatní, a také samolibost. Jsou to muži i ženy, uzavření v sobě a stále zahledění do sebe. Jsou to religiózní narcisté. Srdce však mají zatvrzelé, protože jsou uzavření, nejsou otevření. A pokoušejí se bránit zdmi, které kolem sebe stavějí.“

„Někdo se zabarikáduje v zákoně, ulpí na liteře toho, co stanovují přikázání. Tady, poznamenal dále papež, je tvrdost srdce problémem nejistoty. Kdo hledá pevnost v dikci zákona, má takovou jistotu – dodal papež s úsměvem – jako muž nebo žena za mřížemi vězení. Je to jistota bez svobody. A to je opakem toho, co nám přinesl Ježíš, opakem svobody.“

„Když se srdce zatvrdí, není svobodné, a není-li svobodné, je to proto, že nemiluje. To říká apoštol Jan na konci dnešního prvního čtení (1 Jan 4,11-18). »Dokonalá láska vyhání strach; strach počítá s trestem, a kdo má strach, není v lásce přiveden k dokonalosti«. Není svobodný, má strach, že se stane něco bolestného, smutného, co mu v životě způsobí škodu nebo ohrozí jeho věčnou spásu... Spousta představ, protože nemiluje. Kdo nemiluje, není svobodný. A jeho srdce zůstává zatvrzelé, protože se dosud nenaučil milovat.“

„Kdo nás tedy naučí milovat? Kdo nás vysvobodí z této zatvrzelosti?“ – tázal se dále František a odpověděl: „Jedině Duch svatý.“

„Můžeš absolvovat tisíce kurzů katecheze, tisíce kurzů spirituality, tisíc kurzů jógy, zenu a podobných věcí. To všechno ti však nikdy nebude moci dát svobodu dítěte. Jedině Duch svatý, který hýbe tvým srdcem, abys říkal »Otče!«. Jedině Duch svatý je schopen vyhnat, zlomit tuto tvrdost srdce, obměkčit srdce. Nevím, ta „měkkost“ se mi nelíbí. Spíše poddajnost. Poddajnost Pánu. Poddajnost svobodě lásky.“

Zdroj: https://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=21321