Pastýřský list - Vánoce 2015
Pastýřský list – Narození Páně 2015
Na svátky Narození Páně se těší nejen věřící, nejen křesťané, ale i mnozí nevěřící nebo i nekřesťané. Proč je tomu tak, na to ať si každý odpoví sám. Můžeme jen konstatovat, že už samotnou svou atmosférou je to milý a příjemný svátek, který přináší mezi lidi dobré vůle pohodu a radost, pokoj a štěstí. Kdo splní podmínku dobrého vztahu s jinými lidmi ‒ protože na tom se především zakládá dobrá atmosféra ‒ ten si většinou může v pokoji užít i tento svátek. Bránit tomu, aby tak nebylo, může jen naše nedokonalost spočívající v malé lásce, v nedostatečném milosrdenství, nízké toleranci. Svatý Jan Bosco se vyjádřil těmito slovy, které se však dají zobecnit na mnoho jiných okolností: „Jsem přesvědčen, že bez náboženství je těžké udělat z mládeže něco dobrého.“ Lidé, kteří neměli tu možnost poznat živou víru, nebo dokonce se jí i vzdali, mají v životě obyčejně veliké těžkosti s ostatními a často i sami se sebou a utíkají se pak k rozmanitým omamným prostředkům – alkohol, drogy, zábavy... A to může velmi zkazit a zničit svátky. To si každý může ověřit z vlastní zkušenosti.
Proto k pokojnému prožití svátku Narození Páně se svými blízkými potřebujeme i svůj vnitřní pokoj. Žel, dnešní člověk, především mladý, když však je jen chvíli sám a v tichu, už je většinou nespokojený, potřebuje se něčím rozptýlit... A současný svět poskytuje množství možností rozptýlení a zábavy, zapomenutí na to, jak běží čas, doslova umožňuje ho „zabíjet“. A my si to ani neuvědomujeme, i když víme, že „zabíjet“ čas patří k velkým prohřeškům vůči Bohu i lidem. Bůh nás stvořil s určitým úkolem, který každý z nás má splnit. V Listě Židům čteme: „A tak Kristus, když přicházel na svět, řekl:‚... Tady jsem, abych plnil, Bože, tvou vůli‛“ (Žid 10,5.7).
K tomu má směřovat i naše aktivita a činnost. Máme hledat Boží vůli, jež má Bůh s námi, a konat ji. Nic lepšího na tomto světě nemůžeme najít.
Jak říká i svatý Jan Zlatoústý: „Jestliže chceš, aby tě Bůh vyslyšel, vyslechni nejprve ty Boha. Jestliže chceš, aby učinil to, o co prosíš, učiň nejprve to, co On žádá od tebe.“ Mnozí se vymlouvají, že Bůh je i tak nikdy nevyslyšel, tak proč by se měli k němu modlit. Ale zapomíná se na to, že Bůh tady není proto, aby plnil jen naše požadavky, ale že i my máme plnit jeho požadavky. Zapomíná se, nebo se ani moc nepřipomíná, že jeho požadavky jsou pro nás, pro každého z nás to nejlepší, co nás může v životě potkat. Kdybychom si tohle osvojili, kdybychom se aspoň na nějakou chvíli hlouběji zamysleli nad svým životem, velmi rychle bychom k tomu došli. Je třeba se co nejčastěji nad tím zamýšlet.
Někdy se můžeme zeptat, proč Ježíš káže milovat Boha a bližního jako sebe sama, proč to tak odděluje. Nestačí milovat jen Boha a láska k bližnímu z toho už vyplyne? Jsme my schopni vždycky jakoby oddělovat lásku k Bohu a lásku k bližnímu? Je dobré se nad tím zamýšlet, abychom sami přišli na to, co nám vlastně Ježíš chce říct.
Láska člověka k Bohu je všeobjímající a láska člověka k člověku je osobní. Nemůžeme milovat lidstvo a nenávidět bratra, ani jednoho z nich, ať je jakýkoli. Láska Boha k člověku je osobní. On osobně miluje každého z nás. A součástí této jeho lásky je i to, že vrcholně respektuje naši svobodu, protože jen svobodná láska je ta pravá. Není možné si ji vynutit.
Tento Rok milosrdenství je nejvyšším svědectvím Boží osobní lásky ke každému z nás. Bůh nemiluje lidstvo, ale člověka, každého člověka, nikdo mu není lhostejný, a pokud žijeme na této zemi, vždycky máme možnost se obrátit, začít svůj život obrácený k Bohu a k jeho lásce. To, že v plnosti času se vtělila Druhá božská osoba, je svědectvím Božího milosrdenství, možností zachránit se a vidět Boha tváří v
Žehná a přeje požehnané prožití vánočních svátků Váš
vladyka Ladislav
